Mezi členy našeho oddílu patří i rodina Kohoutova. 

Letošní podzim byl pro ně ve znamení stálých oslav. Prvým oslavencem byl nejstarší, táta Miloš. Tomu přeštičtí házenkáři v září gratulovali k 75. narozeninám. Nikdy národní házenou nehrál, začal se kolem ní „motat“ jako trenér nejprve Spartak Praha 4 někdy od počátku osmdesátých let, dále na Spojích Praha. Trénoval asi pětadvacet let, také deset let vedl jako hlavní „kouč“ výcvikový tábor juniorů. Byl úspěšným trenérem mládeže, na Praze 4 získal sedm titulů Mistrů republiky, dále se pak pražské ligové ženy dovedl ke třem ligovým zlatům. Po ukončení aktivní trenérské kariéry přešel na tu funkcionářskou a čtrnáct let pracoval jako sekretář na Svazu národní házené. Jeho dlouholetá práce byla oceněna tituly Zasloužily funkcionář, Zasloužily trenér a je také čestným členem VV SNH.

Jeho úspěšnou trenérskou činnost potvrzují obě dcery, dvojčata Romana a Šárka. Ty v barvách pražského celku dovedl pětkrát ke zlatu na Mistrovství republiky a třem prvoligovým titulům. Šárka pokračovala ve hře i po přestěhování do Přeštic a pomohla „ligistkám“ vybojovat čtyři stříbrné a stejný počet bronzových medailí, byla členkou i vítězného družstva v Českém poháru (2009). Úspěšně pak pokračovala i na trenérské dráze a s mladšími či staršími žačkami přivezla z republikových finále celkem osm medailí, vesměs stříbrných. Romana se do Přeštic přistěhovala jako poslední a do činnosti oddílu už se zapojila převážně jako trenérka. S mladšími, staršími žačkami nebo dorostenkami získala mimo jiné medaile deset zlatých na Mistrovství republiky. Nyní je úspěšnou trenérkou ligového družstva žen. Obě sestry mnohokrát reprezentovaly Čechy při mezizemských utkáních (Šárka 11x, Romana 5x). Obě jsou nositelkami titulu Mistryně národní házené, k tomu Romana v roce 1990 byla vyhlášena nejlepší národní házenkářskou v republice a za úspěchy s mládeží dostala titul Zasloužilý trenér. Romana a Šárka oslavily významné kulaté jubileum v polovině listopadu.

Poslední z rodiny oslaví narozeniny máma Eva koncem prosince a budou stejně půlkulaté jako u Miloše. Eva při životu v Praze pomáhala vytvářet potřebné technické zázemí při oddílových akcích Spartaku Praha 4, nejen při nich, ale i při Svazových, byla řadu let nepostradatelnou „písmomalířkou“ diplomů při všech republikových Mistrovstvích.