Jsou to ve své podstatě systémy založené na vnitřním, či vnějším křížení jednotlivých útočníků, popřípadě na následném křížení přihrávek.  Jak uvádí stávající metodika, jedná se systémovou skupinu, kde při křížení útočníků dochází k delšímu držení, popř. nesení míče, takže je nutno veškeré jednotlivé úkony časově skloubit tak, aby v jakémkoliv momentě byl útočník s míčem nebezpečný a neustále na sebe vázal pozornost minimálně jednoho bránícího hráče. Faktem zůstává, že útočící hráč, který drží míč delší dobu je při současných herně vyspělých obranách lépe ubranitelný a proto, zejména v mužské kategorii, akce s křižnými náběhy ze systémových rejstříků jednotlivých družstev v současnosti mizí. Avšak při rychlém a časově dobře sladěném křižném systému získává útočná řada hned několik výhod. Předně delší dobu kontroluje míč, dále smysl útoku lze z hlediska obrany vystihnout až při vlastním křížení a to je bezprostředně před finální přihrávkou, takže záměr většinou vyjde, nebo dochází k obrannému porušení pravidel, často v dobrém střeleckém úhlu. Proto tady následný trestný hod naskýtá možnost přímého a hlavně klidového ohrožení branky. Křižné systémy je proto možné používat v takové fázi utkání, kdy je zapotřebí hru zklidnit, podržet míč, popřípadě hrát „na trestný hod“. Křižné akce jsou efektivní, pro diváka pohledné a do naší hry přinášejí značnou dávku vědomého herního projevu.

Do této skupiny tedy patří: Kříž normální, popř s fintou, Výskok, Stříbro, Ex Plzeň.

KŘÍŽ (v některých metodikách uveden jako KŘÍŽ NORMÁLNÍ, v návaznosti KŘÍŽ S FINTOU)

POPIS: Upustíme od starších metodik, kde se začínalo z klidu uvnitř brankoviště a ukážeme si celou akci v pohybu. Ú1 s míčem v kolmém náběhu na brankoviště přihrává do běhu Ú2 a do okamžiku křížení Ú2xÚ3 zůstává v levém rohu brankoviště. Ú2 po náznaku střely strhává svůj pohyb proti nabíhajícímu Ú3, za tělem mu předává míč a pokračuje v běhu na pravý kraj brankoviště. Ú3 po převzetí míče strhává svůj pohyb mezi Z1 a O, značí střelu a z tohoto náznaku přihrává do záběhu Ú1, který v momentu předání míče Ú2xÚ3 zabíhá na střed brankoviště za O do případné střelby. Lze hrát i variantu, kdy Ú2 pouze značí předání míče na Ú3 a v běhu na pravý kraj brankoviště zadem (horem, spodem, o zem) přihrává do záběhu na střed Ú2.

VÝSKOK

Video

Popis: Dřívější metodika uvádí počátek tohoto systému z klidové pozice s míčem stojícího Ú1. My si však tento systém opět rozpohybujeme. Počátek tedy bude ŠŇŮRA jen s tím rozdílem, že Ú2 po odehrání míče na Ú3 nezabíhá za Z1, ale strhává svůj běh vpravo, přebírá od Ú3 míč a jde do výskoku. Ú3 po kolmém náběhu značí střelu a pohybem s míčem vlevo se kříží s Ú2, předává mu míč a sbíhá do prostoru mezi Z1xO, kde čeká případnou zpětnou přihrávku od Ú3. Ú2 po přihrávce na Ú3 dva, odcouvne do rozběhu a sbíhá do křižného náběhu (popř. výskoku) proti Ú3. Převezme míč, střílí, popř. vrací míč do střelby na Ú3 a nebo přihrává do další akce (popř. střelby) na Ú1. Tento kříž lze zdvojit, kdy Ú1 po vnitřním přeběhu pokračuje ve výběhu vně brankoviště proti Ú2, přebírá od něj míč, sbíhá proti Ú3, který po převzetí míče od Ú1 jde do výskoku a střelby, či přihrává jednomu ze zbylých útočníků do další akce.

KŘÍŽ STŘÍBRO

Video

Popis: základní postavení – Ú1 s míčem v pravém rohu uvnitř brankoviště, Ú2 v levém rohu uvnitř, Ú3 v kolmém náběhu z vně, stejně jako při ŠŇŮŘE. Ú1 pro roztažení obrany značí výkrok, proti Z2, přihrává přes celé brankoviště (pozor na reakci brankaře) Ú2 a přebíhá vnitřkem vlevo do výkroku v prostoru mezi Z1xO. Ú2 značí též výkrok, váže na sebe Z1 (v podstatě čeká na přeběh Ú1), přihrává Ú1 do výkroku míč a křižuje přes brankoviště do krajní střelecké pozice vpravo. Ú1 z výkroku posouvá do běhu míč na Ú3 a ten se v náběhu rozhoduje: buď z náběhu střela, nebo zpětná přihrávka na Ú1, popř. přihrávka do střelby, či další akce na Ú2. Ve fázi výkroku Ú1 není nutno posouvat míč do běhu na Ú3. Je-li volná pravá ruka, lze z výkroku střílet rovnou.

EX PLZEŇ

Video

Popis: základní postavení stejné, jako u předchozího STŘÍBRA. Ú1 s míčem a Ú2 v obou rozích uvnitř brankoviště, Ú3 v kolmém náběhu před brankovištěm, jako při ŠŇŮŘE. Ú1 přihrává přes brankoviště míč do výkroku Ú2 a přebíhá do prostoru mezi Z1xO. Zde dochází k přihrávce od Ú2, který se křižmo rozbíhá směrem přes brankoviště. Ú1 ve své pozici vrací míč do přeběhu zpět na Ú2. Ten odtahuje pohybem O, značí přihrávku do běhu na Ú3 a vrací ještě jednou do odskoku a střelby na Ú1. Ú3 pokud není pro přihrávku od Ú2 využit, sbíhá do prostoru za Z2, kterého na sebe váže. Ú2 se snaží výkrokem zevnitř brankoviště zaujmout prostor OxZ2 pro případnou zpětnou přihrávku od Ú1 do střelby, nebo posunutí míče na Ú3.