Doplňkové hry

Autor: Karel Tušek

Asi není nutné zdůrazňovat význam a prospěšnost tzv. doplňkových her. Lze jimi vyplňovat prostor v přechodných obdobích roční činnosti družstva, popřípadě jimi chvilkově zpestřovat vzniklé, programově neočekávané časové prostory tréninkových jednotek. Navíc, pokud hra vyžaduje použití míče, dává možnost nenásilnou a téměř nevědomou formou zlepšovat ovládání míče, herní přehled, předvídavost, kolektivnízo dpovědnost a další, pro národní házenou tak potřebné vlastnosti jednotlivců. Vhodně zvolená doplňková hra uvolní atmosféru tréninku a nenásilně převede stereotyp a případný dril tréninku do oblasti odreagování. Následující hry jsou možné provozovat s malými obměnami většinou v obou prostředích. Jak vně, na hřišti, tak v tělocvičně. Je dobré o svém kolektivu vědět, která z her je v něm oblíbená, popřípadě která trénink ozvláštní a vyvede jej z oblasti nastávajícího stereotypu. Snažme se nedržet jen uvedeného, ale zkusme každý svoji „troškou do mlýna“ přispět k rozšíření tohoto herního výčtu. Za ten pocit, že v našem hnutí pomáháme nejen svým svěřencům, ale i ostatním trenérům, to přece stojí. Navíc, našemu sportu to jen prospěje.

Vybíjená – klasika
2 kapitáni, 3 přehozy kapitán s hráči v poli a pak možno vybíjení s nabíjecí přihrávkou. Po vybití hráčů poli přechází do pole kapitán, první vybíjecí rána je možná bez nabití, ostatní vybíjecí rány po přehozu s hráči a čarou. Kapitán má 3 životy.

Vybíjená – všichni proti všem s úbytkem
hraje se stále v omezeném prostoru, který se úbytkem hráčů stále zmenšuje, v závěrečném finálovém duelu přihrávky ve výši pasu až hlavy na vzdálenost 6m, hody na místě, pouze s nákrokem, kdo nechytí prohrává.

Vybíjená všichni proti všem – bez úbytku
hráč po vybití dělá klik v prostoru těsně u čáry vymezující herní území a návrat zpět do hřiště. Hra na čas, bez vítěze, popřípadě je možné, aby si každý hráč počítal úspěšné vybití – kdo nejvíce je vítěz.

Vybíjená – probíhání prostorem
jeden hráč družstva A vhodí míč do prostoru mezi hráče družstva B. Sám pak tímto územím probíhá dané metě a zpět a snaží se uhýbat, popř. chytat míč, směřující na něj. Vybíjející stojí v prostoru na místě, nahrávají si do pozice lepšího vybití. Takto postupně se v probíhání vystřídají všichni z družstva A. Pak nastává výměna družstev. Běžících z jednoho za stojné, vybíjející z druhého. Vybití znamená bod. Cíl – které družstvo v součtu má více bodů při vystřídání všech hráčů obou družstev.

Obíračka
dvě družstva, jedno si v pohybu na omezeném prostoru přihrává, druhé se snaží míč vypíchnout. Lze hrát na počet přihrávek (10 úspěšných – bod), nebo např. na časový úsek (minuta, aniž by soupeř míč odebral). Lze i s úkony např. po zpracování míče klepnutí, popř. nadhoz, nebo s míčem kolem těla apod. Hrát třeba na počet získaných míčů.

Házená na síťky
v tělocvičně s koši opatřenými síťkami. Pohyb s pravidly NH, hody přímé, bez oblouků a hodů ze spodu z pod koše směrem k síťce. Každý dotek míče síťky, byť jen malý – bod.

Přehazovaná
prostor volejbalového hřiště, přehoz míče přes volejbalovou síť ve vzdálenosti min. 2m od sítě. Chytání míče v celém označeném prostoru. Po chycení lze přehodit míč rovnou, ale je možnost i do dvou přihrávek. Držení míče max. 1 sekunda. Dopad míče na zem – bod, hraje se do domluveného počtu bodů.

Probíjená – tělocvična
úkol: od spoluhráče přihraným (nabitým) míčem, střelba do prostoru protější stěny (plocha bráněného, či útočného) prostoru dle počtu hráčů. Výška prostoru max. 2 metry, šíře dle uvážení ). Družstva cca o šesti hráčích, každé rozmístěno vždy na jedné polovině hřiště. Nepřekračovat půlící čáru. Pohyb s pravidly NH.

Bránění – bloky
nabíhání ze zadních pozic, lze chytat i nohama. Probíjení (střelba) jakkoliv z poskoku, z výskoku, zadem, přehoz, o zem – od boční stěny „gól“ neplatí. Hraje se do domluveného počtu úspěšných probití. Přehozy půlící čáry na neznámý časový úsek (60s, popř. déle, určuje trenér). Každé družstvo na své polovině s polovinou míčů. Snaha o co největší počet míčů na soupeřově polovině ihned po závěrečném hvizdu. Každá úspěšná hra – bod

Střelba proti sobě stojících družstev na medicinbaly
Posouvání medicinbalu v prostoru za vymezenou čáru střelbou v zástupech střídavě po jednom.
Posouvání medicinbalu střelbou v prostoru vymezeném čarami. Všichni členové obou družstev současně podle získaných míčů.
Možné hrát i s více medicinbaly. Hra končí v momentu přechodu medicimbalu (při více – posledního) přes vytýčenou čáry.

Handbal na terče (medicinbaly)
Handbalová pravidla. Hra bez brankaře, bez přeběhů brankovištěm. Z každého družstva pouze jeden, před hrou určený hráč, smí po střelbě do svého brankoviště pro míč, pokud ten tam zůstane, nebo je-li od stěny, či jiné překážky odražen tak, že nelze pokračovat ve hře. Rozehry (po faulu, doteku nohy, prorážení) provádět na pískání, bez dodržování vzdálenosti 4 metrů od míče. Střílet lze odkudkoliv před brankovištěm, i z nulových úhlů, bez proskoků. Úspěšný zásah terče – bod. Hra na předem určený počet bodů. Handbal na stojné tyče branky (bez břevna). Naprosto stejná pravidla jako při předchozí hře s tím rozdílem, že cíl je zasažení jedné, nebo druhé stojné tyče branky. Pokud není k dispozici branka, zasažení jakéhokoliv, trenérem určeného cíle (čára na zdi, pověšený návlek, určený prostor na protější stěně,
švihadlo, drobná cvičební pomůcka).

Bránění prostoru
žíněnky (např. 2 žíněnky vedle sebe, lépe 2 vysoké žíněnky, popř. prázdný prostor vytyčený metami.), každou stranu žíněnky brání jeden obránce, proti kterému nabíhá 1 útočník. Ti s míčem mezi sebou spolupracují přihrávkou, klikou. Úkolem je propadnout s míčem na žíněnku, či dostat se s míčem do prázdného prostoru. Obránci se snaží rovněž vzájemnou spoluprací propadu zabránit, popřípadě získat míč. Bránění prostoru – švédská bedna, kolem které nepravidelně obíhá zejména brankář (lze i hráči obrany) v reakci na míč. 6 metrů od bedny proti každé straně bedny stojí jeden střelec. Tedy 4 hráči si každý ze svého místa přihrávají až vznikne pozice pro zásah do švédské bedny. Hod na powerbal Jedno družstvo střídavě po jednom vyhazuje velký nafukovací míč do výšky obloukem ke spoluhráči. Druhé družstvo se po jednom snaží míčem powerbal ve vzduchu trefit. Možno powerbal též posouvat kutálením po zemi mezi dvěma spoluhráči. Lze uvést míč do vzduchu i úderem zem. Hod na powerbal provádí každý člen proti družstva. Po vystřídání všech výměna mezi házejícími a členy družstva, ovládající powerbal. Zásah – bod, hra na domluvený počet zásahů.

Piškvorky
čtverec 3×3 terčíky. Hráči dvou družstev stojí v zástupech cca 6 – 10 metrů od čtverce. Po jednom střídavě vybíhají (vždy po návratu předchozího) a postupně pokládají, později přemisťují, každý jeden svůj návlek na terče. Snaží se tak o vytvoření přímky. Možno hrát i s počtem 5×5, ale vytvářet přímky jakýmkoli směrem pouze ve třech.

Sbírání terčíků – více družstev
pohyb prvních driblinkem do prostoru cca 10 metrů mezi cca 20 – 30 čísly popořadě popsanými terčíky. Kdo najde terčík s postupným číslem hlásí „mám“ a všichni se vrací zpět na základní čáru. Následně po předání míčů vybíhají další, na řadě jsoucí členové družstev. Lze hrát i bez míčů, předání probíhá dotekem. Vítězí družstvo s největším počtem nasbíraných terčíků.

Na jelena
Velký kruh, jeden uprostřed, který se po přihrávkách přes kruh vybíjí. Projde-li míč ven z kruhu, oba obvodoví hráči mezery, kudy míč prošel dělají 1-3 kliky. Kdo středového hráče vybije, stává se sám jelenem.

Ragby
2 družstva v pohybu proti sobě, kliky, uvolňování, přihrávky pouze dozadu. Míč možno nésti pouze 2 vteřiny. Neklepe, ani nenadhazuje se. Bod získává to družstvo, které položí míč na, či za koncovou čáru soupeře. Hru lze podržením přerušovat, rozehrávající přihrává míč na vzdálenost 4 metrů opět jen směrem dozadu svému spoluhráči.

Hody do branky
z určených míst, rozložených nepravidelně na polovině hřiště. Hody provádí všichni hráči, postupně za sebou na cíl, popř. do branky. Trefí-li se cíl (branka), provádí úspěšný soutěžící následující hod z následující mety. Vítěz je ten, kdo nejrychleji úspěšně projde všechny mety.

H-golf
po celé ploše se rozmístí cca 10 met (obručí) s pořadovými čísly (přeházeně). Obloukovými hody se prostor v obruči postupně jednotlivými hráči trefuje. Pokud úspěšně, hází se z dané mety na další, která je v pořadí. Vítěz je ten který nejrychleji projde úspěšně všemi metami. Pro úsporu času lze hrát ve dvojici, kdy jeden postupně dle pořadí hází do met a druhý jemu míč vrací, popřípadě radí pro úspěch příštího
hodu.

H-basebool
Dle vyspělosti soutěžících v prostoru před výhozovou základní (brankovou) čarou rozmístit v podobě rovnoramenného trojúhelníka (vzdálenost bodů od sebe cca 10 metrů) 3 mety (terčíky). Cca 2 metry před základní čarou se nachází kruh o průměru 1m (obruč), kde trvale chytá míče 1 hráč z proti družstva. Jeho spoluhráči jsou rozmístěni v prostoru celého hřiště (nebránit probíhání mezi metami) a mají za úkol vyhozený míč protihráčem přihrávkami co nejrychleji dopravit spoluhráči v kruhu. Vyhazující se ihned po svém výhozu snaží oběhnout co nejvíce met, než soupeř dopraví vhozený míč do kruhu (konec jedné směny). Míč se odhodí do autu a následuje další soupeřův výhoz). Vidí-li kolem met běžící, že nestihne oběhnout všechny mety, počká na stávající metě do doby až vhodí spoluhráč do hry další míč a pak přeběh dokončí. Pokud někdo chytí vhozený míč rovnou ze vzduchu, je soupeř tzv. vyautovaný a vrací se bez oběhu met zpět na základnu. Takže hráč jednoho družstva hodí míč do prostoru mezi soupeře tak, aby dopadl na zem (nebylo jej možno chytit ze vzduchu) a vyrazí kolem met. Pokud to stihne, než se dostane míč přihrávkami do kruhu, získává bod. Vidí-li, že oběh nestačí, zastaví se na nejbližší metě a pokračuje hned po výhozu svého spoluhráče. I ten po svém výhozu ze základní čáry pokračuje v oběhu, takže mohou být někdy obsazeny 2 i všechny 3 mety. Hráči jednoho družstva se postupně ve výhozech střídají hned po přihrávce soupeřů do kruhu, nebo po vyautování. Hraje se na počet úspěšných oběhů (bodů) za určitý časový úsek (cca 5 minut). Následuje výměna družstev na postech (obsazení prostoru a 1 hráče v kruhu oproti výhozu a oběhu met).